7.8.2009    respekt.cz    str. 00    Respekt.iHNed.cz
Anton Otte, Redakce Respekt       

Na téma právě skončeného kongresu křesťanského sudetoněmeckého sdružení Ackermann-Gemeinde v Plzni, společného kulturního dědictví Němců a Čechů, společných kulturních akcí i dalších kroků ke sblížení, jste mohli diskutovat s Mons. Antonem Ottem, členem představenstva Sdružení Ackermann-Gemeinde.

Anton Otte (*1939) se narodil ve Vidnavě (okr. Jeseník). Maturoval v roce 1957 v Jeseníku, ale nedostal doporučení k jakémukoli vysokoškolskému studiu. V letech 1958-60 pracoval jako dělník v textilní továrně Karnola v Krnově. V roce 1960 vycestoval do SRN. Následujících 7 let studoval teologii v Königsteinu/Taunusu, Vídni a Bamberku, kde byl v roce 1967 vysvěcen na kněze. V letech 1967-74 působil v duchovní správě v Ebermannstadtu a Heiligenstadtu, pak až do roku 1980 jako učitel náboženství na gymnáziu v Ebermannstadtu a v letech 1980-98 jako vězeňský duchovní v Bayreuthu a Norimberku.
Od roku 1985 je P. Otte duchovním rádcem organizace Sociální služby katolických žen v Norimberku a od roku 1989 místopředsedou Komise pro vyhnance při Německé biskupské konferenci. V letech 1991-96 a nyní opět od roku 1998 je vedoucím kanceláře Ackermann-Gemeinde v Praze. V roce 1996 byl vyznamenán Řádem TGM a v roce 1998 obdržel v Německu Velký spolkový kříž za zásluhy (Bundesverdienstkreuz). V roce 2001 byl jmenován čestným kanovníkem Královské kolegiátní kapituly sv. Petra a Pavla na Vyšehradě, v roce 2005 byl pak jmenován sídelním kanovníkem, téhož roku jej papež Jan Pavel II. jmenoval papežským kaplanem (zdroj: slovologos.info).

“V církvi bylo vždy česko-německé propojení těsnější než všude jinde. Vzdělání kněží a duchovních bylo na rozdíl od jiných oblastí pro Čechy a Němce vždy společné,“ říká člen představenstva Ackermann-Gemeinde páter Anton Otte. Sdružení vzniklo v Mnichově roce 1946 původně jako svépomocné společenství pod vedením duchovních a dnes patří k nejotevřenějším sudetoněmeckým organizacím. Ackermanni trvají na tom, že jejich kroky “nesmí ovlivnit touha po pomstě“, a vnímají souvislosti, což znamená, že vyhnání Němců vždy doplňují poukazem na bezprostředně předcházející hrůzy poslední války. Dlouhodobě spolupracují s českými neziskovými organizacemi a udržují úzké kontakty s některými politiky (například s 1. místopředsedou Senátu PČR Petrem Pithartem, bývalým šéfem diplomacie Schwarzenbergem, náměstkem ministra kultury Talířem nebo bývalým ministrem školství Liškou). “Nevoláme po vrácení majetku nebo omluvách. Chtěli jsme jen kontakt s Čechy. Teď náš přístup konečně nese ovoce,“ doplňuje Otte (z článku Báry Procházkové v Respektu 33/09).

(On-line rozhovor hodinový, je tedy časově ohraničen, proto výběr dotazů a také rozsah odpovědí je na dotazované osobnosti. Rozhovory podléhají pravidlům diskusního fóra uvedeným v obchodních podmínkách. Vámi vložené dotazy se zobrazí s malým časovým zpožděním.) 

URL| http://Respekt.iHNed.cz/rozhovory/c1-38004690-o-cesko-nemeckych-vztazich-s-antonem-ottem

Sdílet s: